Britský parník Titanic
Titanic, své doby největší a nejdražší loď na světě, byl proslulý luxusní parník prominentní britské společnosti White Star Line. Svůj hrob našel rekordně brzy díky vyvážené kombinaci lidské pýchy a nedokonalé techniky. Stalo se tak po nešťastné srážce s ledovcem v Atlantiku poblíž kanadských břehů.




Ač zcela typicky překřtěn na nepotopitelnou loď, neudržel se v náruči oceánu ani týden. Jeho souboj s gigantickou masou ledu promrzlé noci z 14. na 15. duben roku 1912 se svou absurdností, dramatičností a pachutí smrti stal v průběhu 20. století vyhledávaným cílem nejrůznějších dokumentaristů a filmařů. Přirozeně v čele s Cameronovým velkofilmem z roku 1997, budující na pozadí epické katastrofy romantický příběh (ne)šťastného, nemajetného, bohémského malíře a otrávené aristokratky modré krve.

Titanic i po značně vousatých 97 letech od katastrofy zůstává fenoménem, živým mementem toho, že sebelepší lidský výtvor je zmařitelný. Zároveň vztyčil varovný prst ve věci znevýhodňování prostých a chudých pasažérů na úkor prominentních cestujících, plavících se první třídou, o čemž se dlouhá léta vedla řada obvinění a vlekoucích se sporů. Přesto s sebou raněný a funící parník stáhl do Atlantiku většinu zde přítomných milionářů, kteří měli tu smůlu, že podlehli pozlátku něčeho mimořádného.

Není s podivem, že byl Titanic jako „nepotopitelný“ (což na obranu tehdejší společnosti neproklamovali ani tak strůjci lodi ani dobový tisk, nýbrž prostý lid, na což se dnes rádo zapomíná) dokonale nepřipraven na možnost katastrofy. Smrt přibližně 1.550 osob z necelých 2.300 tomu bohužel odpovídá. Poslední, kdo byl hrůznému divadlu moře přítomen, je britská seniorka Millvina Dean, která si jako pár týdenní mrně z plavby na sesterské lodi Britannicu a Olympicu (díky bohu) na nic nepamatuje.





Příliš dlouho a příliš hluboko

Přestože je Titanic rozpadlý na dva ohromné očesané kusy (do bahna zavrtaná příď a záď jsou od sebe odděleny asi 650 metry mořského dna) asi 4 kilometry pod hladinou, láká myšlenka na vyzvednutí lodi rozličné snílky prakticky od doby, kdy ještě ohledně celého skandálu pořádně nezaschla tiskařská čerň. O takové čeření vody se zasloužily zejména rodiny nejmovitějších pozůstalých, ale nikdo jejich instinktivní přání nakonec (celkem bez podivu) nevyslyšel. Pro ilustraci, jak směšný to tehdy byl nápad, nikdo těsně po katastrofě neměl ani ponětí, kde zbloudilý vrak vlastně hledat či co se s ním vůbec stalo.

První seriózní pokusy o vyzvednutí královny moří tak proběhly až v 80. letech minulého století díky soukromým projektům několika zbohatlíků - jako například slávy chtivého Texasana Jacka Grimma. Ten měl již za sebou neúspěšná a velmi extravagantní hledání údajné díry v Severním pólu, Noemovu archu, Lochnesskou příšeru nebo Yettiho v srdci Tibetu. Nalézt zlobivého ztraceného syna se však dne 1. 9. 1985 podařilo až francouzským badatelům, kterým vydatně pomohly akustické prostředky. Pěkný pohled to po 73 letech ovšem nebyl, kdysi roztomile bíločerný Titanic totiž ze všeho nejvíc připomínal – a dodnes připomíná – automobil očesaný až na karosérii. Nejrůznější binec, který po lodi vinou spousty faktorů zůstal, se táhne Atlantikem na míle. Přestože s pokrokem a koncem 20. století začali vrak pročesávat speciální roboti, přetrvává na dně spousta otazníků, háčků a morbidních tajemství.

V současné době je Titanic považován za nevyzvednutelný, protože se zdá být – přirozeně prožraný korozí - odevzdán na pospas slané vodě už příliš dlouho a při manipulaci by se musel nutně rozpadnout na kusy. Rozšířil se však jiný „trend“, a sice kontroverzní vyzvedávání rozličných předmětů za pomoci té nejmodernější techniky na povrch, což je zejména příbuznými přeživších a obětí vnímáno jako parazitace a veliký nešvar. Jakkoli to však může znít morbidně, faktem zůstává, že loď leží pohřbena v mezinárodních vodách a tak zbytky vraku oficiálně nepatří nikomu.

Není bez zajímavosti, že tempo rozpadu Titaniku se přírodními i lidskými zásahy (20 let v podstatě nepřetržitého šťourání se v torzu) neustále zvyšuje a například stav kabiny je již naprosto katastrofální. Vypadá to vypadá, že velkému fenoménu zvoní hrana, stejně jako řadě předmětů dnes nepochybně vysoké sběratelské hodnoty, protože zdaleka ne každá cetka měla to štěstí, že byla vyhotovena například z nerezavějící mědi.

Řekli o Titaniku
Po uzavření vodotěsných dvěří se loď stává prakticky nepotopitelnou.
Dobový „odborný“ časopis Shipbuilder

Na základě názoru našeho experta jsem ji považoval za nepotopitelnou. Vůbec tomu nerozumím. A. S. Franklin, tehdejší viceprezident po právu ostře kritizované White Star Line

Stav Titaniku se rychle zhoršuje. Je otázkou času, kdy loď splyne s okolním mořem.
David Bright, specializovaný potápěč

Každý, kdo vytrval a viděl slabší utíkat, světu znovu ukázal, jak Angličan zná umírat.
Jeden z náhrobků obětí katastrofy.






Joomla Templates and Joomla Extensions by ZooTemplate.Com
 
10 GB Hosting za 25 Kč

Kvalitní hostingová služba za 25 Kč

Rychlé půjčky

Rychlé půjčky do výplat. První rychlá půjčka ZDARMA.

Geek Trička

Hadry pro opravdové Geeky, a zapálené Ajťáky.

Filmy - War-forum.net

Filmy ke stažení zdarma.

Ubytování zaměstnanců

Levné ubytování zaměstnanců v Praze