Ukázalo se, že chovat Medúzy v klasickém domácím akváriu je velmi těžké. Speciální 20-litrové akvárium pro medúzy obsahuje zařízení, které filtruje vodu a zároveň vytváří kontrolovaný vír a usměrňuje medúzy do středu nádrže. Akvárium se dodává s LED podsvícením, s jednou velkou medúzou, dvěma menšími medúzami a se zásobou krmení na půl roku.

Dne 9. 12. 2011 v 11 hodin mexického času propojili Daniel Hutnan a Miroslav Manhart 19 850 metrů dlouhý systém Tux Kupaxa a 36 741 metrů dlouhý systém Ko´ox Baal do jedné jeskyně. Vzniklý jeskynní systém je dlouhý 56 591 metrů a je čtvrtým nejdelším vodou zaplaveným systémem na světě. Zároveň je nejdelším kompletně zmapovaným systémem na světě, zaplaveným vodou.

Mník jednovousý (Lota lota) je sladkovodní dravá ryba o délce až 1,2 metru a hmotnosti až 34 kg. Dožívá se až 20 let. Najdeme ho ve sladkovodních, čistých a zároveň studených tocích na severu Severní Ameriky, v Evropě a v severní Asii. Ideální teplota vody pro mníka je pouhých 5°C. Původně byl Mník řazen mezi treskovité ryby, ale v nedávné době byla zavedena nová čeleď mníkovití a Mník je u nás jediným jejím zástupcem. Navíc je jediným druhem této čeledi, který se přizpůsobil životu ve sladké vodě.

Odjakživa lidé rádi dobývali svět, výstupy na nejvyšší hory, lety do vesmíru, dosažení zemských pólů a nebo ponory do nejhlubších míst oceánů. Nejhlubší místo planety je Mariánský příkop se svou hloubkou 10 911 m. V některých pramenech se uvádí i hloubky 10 916m a 11 034m. Mariánský příkop leží pod hladinou tichého oceánu, poblíž mariánských ostrovů, od sud také jeho jméno.

Plejtvák obrovský čili modrá velryba je největší zvíře planety. Může denně zkonzumovat více než šest tun krilu (malých korýšů krunýřovek z čeledi Euphausiidae), z nichž se skoro výlučně skládá jeho potrava. Razí si cestu hejnem kořisti a jeho hrdlo se nadme do 4x větší šířky než je jeho šíře normální. Zavře pak tlamu, vypudí vodu a spolkne tisíce živočichů zachycených na kosticích. Krmí se hlavně v létě v polárních vodách bohatých na potravu nebo poblíž nich. Na zimu patrně migruje do teplých nižších zeměpisných šířek, kde též samice porodí potomky. Mládě je dlouhé 7 metrů, váží 2,5 tuny a je kojeno 6 – 8 měsíců. Plejtváci obrovští žijí obvykle osamoceně nebo ve dvojicích matka s mládětem, i když se při lovu potravy mohou sloučit do rozvolněných skupin. Ozývají se mručením, broukáním a sténáním, s hlasitostí i větší než 180 decibelů, takže to jsou nejhlasitější zvuky, jaké živočichové vydávají.

Oceány jsou plné prapodivných a záhadných ryb a mnoho z nich bylo i vtipně pojmenováno svými objeviteli. Podívejte se s námi na deset prapodivných ryb s vtipnými jmény. Ježík hnědý, Měsíčník svítívý, Vlkouš obecný, Pyskoun rozpůlený, Odranec smrtící, Štítník červený, Broník jeseterovitý, Zubovka černá, Řasovník obecný.

Tuleni patří do čeledi ploutvonožců a jsou to teplokrevní savci. To znamená, že si vytvářejí a udržují stálou teplotu těla. Jsou schopni si ji udržet, i když často plavou ve velmi chladné vodě.  Tuleni jsou pokryti krátkou srstí nebo kožešinou a pod ní mají vrstvy tuku, která dosahuje sedmi až deseti centimetrů. Plavou-li tuleni v teplejší vodě, někde se zahřejí až příliš. Tehdy mávají ploutvemi ve vzduchu, aby se alespoň trochu zchladili.

Hvězdice mají tvar hvězdy a patří mezi ostnokožce. To znamená, že mají kůži pokrytou ostny. Neumějí plavat, ale dovedou se velmi dobře plazit.
Po mořských rostlinách mohou vylézt na mělčinu, šplhat na pobřežní skály a slézt opět dolů. Proplazily se i do nejhlubších a nejtemnějších zákoutí.

Existuje v nejhlubších oceánech život?
Život na naší planetě vznikl pravděpodobně v moři. Jelikož většinu zemského povrchu pokrývají oceány a moře, které mohou být hluboké tisíce metrů, je v mořských vodách pro živé organismy jednoduše více místa než na souši. Životní podmínky se tu avšak od sebe příliš neliší, takže v moři najdeme méně různých rostlinných i živočišných druhý než na souši. Přes 90% mořských tvorů a rostlin žije v poměrně mělkých vodách a v okolí pevniny. Vědci objevili známky života i v nejhlubších oceánech, přestože je průzkum těchto velkých hloubek nesmírně náročný.

Korýši jsou druhově velmi rozmanitá skupina, od perlooček a klanožců, které jsou sotva vidět pouhým okem, k větším krabům, humrům a langustám. Korýši jsou v současnosti také členovci. Některé druhy korýšů jako svinky a stínky se přizpůsobili životu na zemi, ale většina druhů žije ve sladkých vodách nebo v moři. Vodní korýši představují nejpočetnější druhy na světě a mají hlavní roli v mnohých potravních řetězcích.