Oceány jsou plné prapodivných a záhadných ryb a mnoho z nich bylo i vtipně pojmenováno svými objeviteli. Podívejte se s námi na deset prapodivných ryb s vtipnými jmény. Ježík hnědý, Měsíčník svítívý, Vlkouš obecný, Pyskoun rozpůlený, Odranec smrtící, Štítník červený, Broník jeseterovitý, Zubovka černá, Řasovník obecný.

Ježík hnědý

Při ohrožení polyká velké množství vody a zvětšuje se, až vypadá jako ježatý kulatý míč, protože trny, které v klidu leží špičkami dozadu, se kolmo vztyčí. Toto trnité brnění však omezuje plavecké schopnosti ježíka a tak se k nelibosti rybářů často zaplete do sítí. Ježík hnědý má hnědou hřbetní stranu a na spodině je žlutý. Je to obyvatel mořských útesů. Mocné čelisti, vybavené splynulými zuby, mu umožňují drtit krunýře a kostry mnohých mořských bezobratlých živočichů.
Dorůstá až do 30cm a vyskytuje se v tropických a subtropických vodách na celém světě.

Měsíčník svítívý

Měsíčník svítivý je nejtěžší kostnatá ryba na světě. Její hmotnost činí až 2 tuny a dosahuje délky až 4 metry. Má také velmi neobvyklý kruhovitý tvar těla (jeho vědecký název znamená mlýnský kámen). Mladí jedinci mají eliptickou formu. Měsíčník svítivý se živí hlavně medúzami – zuby vykusuje sousta z jejich těla. Normálně se pohybuje pomalu, ale při ohrožení dokáže i vyskakovat nad hladinu. Někdy se sluní na hladině s tělem ve vodorovné poloze. Činí to však pravděpodobně jen když onemocní nebo umírají. Tento druh je nesmírně plodný. Tře se na otevřeném moři a samice klade až 3OO milionů jiker; ty jsou pasivně unášeny vodními proudy.
Většinou tato ryba bývá k vidění v tropických vodách, občas i v mnohem větších zeměpisných šířkách, v místech, kde mořské proudy udržují poměrně vysokou teplotu moře.
Měsíčník připomíná při pohledu z profilu obrovský disk či terč. Ústa mají polštářkovitě zvětšený horní pysk, oči jsou malé a po stranách těla. Ocas je o málo víc než pouhý úzký lem po celé délce připojený k tělu. Hřbetní a ocasní ploutev mají trojúhelníkovitý tvar, jsou postavené značně vzadu a ve vztyčené pozici jako čepele obrovských dýk. Měsíčník se pohybuje veslováním těmito ploutvemi.
Pakambala velká
Tělo tohoto platýse je skoro kulaté a na jeho povrchu je místo šupin rozeseto množství kostěných hrbolků. Obě oči jsou na levé straně, ústa jsou asymetrická a zuby pouze na dolní (slepé) straně. Čelisti na svrchní straně fungují jako násoska a nasávají vodu, ve které není písek, takže dýchání je také výkonnější. Samice jsou méně početné než samci a produkují 10-15 milionů vajíček za rok.
Pakambala velká dosahuje délky až 1 metru a hmotnosti do 25 kilogramů. Vyskytuje se v severním Atlantiku, Středozemním a Černém moři.

Vlkouš obecný

Vlkouš obecný je samotářsky žijící predátor mělkých vod, nemá břišní ploutve, ale jen rudimentární závěsný skelet. Má velmi dobře vyvinuté zuby, vpředu čelistí jsou kuželovité a na stranách stoličkovité. Zuby a kostěnou desku na patře používá k drcení skořápek měkkýšů a krunýřů krabů, humrů, ježovek a jiných ostnokožců, jimiž se živí. K páření dochází v zimě v hlubší vodě. Jikry hlídá samec až d vylíhnutí larev. Původně byli vlkouši chytáni jen jako vedlejší produkt lovu trawlery, ale jejich maso má příjemnou chuť, a proto se v posledních letech zvyšuje obchodní význam tohoto rybího druhu.
Vlkouš dosahuje délky až 1,5 metru a hmotnosti 24 kilogramů. Žije v na severu Atlantského oceánu a v arktické oblasti.

Pyskoun rozpůlený

Pyskoun rozpůlený je důležitý člen společenstev korálových útesů. Je to ryba čistič, živí se parazity napadajícími jiné ryby a také slizem a šupinami jiných ryb. Dotyčná ryba – „klient“ – čeká ve „frontě“ ve zvláštních čistících stanicích, které jsou obvykle obsazené párem pyskounů nebo skupinou samic s jedním dospělým samcem. Uhynulého dominantního samce nahrazuje nikoli jiný samec, ale dominantní samice, která změní pohlaví.
Pyskoun dosahuje délky až 11,5 cm a žije v Indopacifiku.

Odranec smrtící

Tato ryba je robustní, pomalu se pohybující lovec s perfektní kamufláží a smrtícím jedem vylučovaným žlázami u základů třinácti hřbetních trnů. Trny mají ostré špičky a snadno se mohou zabodnout lidem do nohou, což mívá někdy smrtelné následky. Odranec při lovu leží nehybně na podkladu nebo se někdy napolo zahrabe do dna a čeká; vztyčená hlava a vyčnělé oči mu umožňují objevit kořist, jakmile se dostane do jeho blízkosti.
Odranec smrtící využívá co nejvíce své krycí zbarvení a navíc zvyšuje ještě aktivně svou nenápadnost tak, že si prsními ploutvemi vyhrabe mělkou prohlubeninu do mořského dna, v ní se usadí, nahrne si kolem těla písek nebo bahno a čeká na kořist.
Dosahuje délky až 60 cm a žije v Indopacifiku.

Štítník červený

Načervenalé zbarvení a hlava chráněná kostěnými deskami jsou adaptace k životu na dně moře. Štítník červený má také u každé prsní ploutve tři izolované dlouhé a vysoce pohyblivé paprsky, které fungují jako nohy, neboť nadzdvihují jeho tělo nade dno oceánu. Tyto ploutevní paprsky jsou navíc vysoce citlivé a štítník je používá k prohledávání dna při lovu měkkýšů a korýšů, kteří spolu s rybami tvoří jeho hlavní potravu. Štítník vydává bručivé zvuky stahováním svalstva spojeného s plynovým měchýřem. Tyto zvuky mohou pomáhat při udržování soudržnosti mezi štítníky.
Štítník dosahuje délky až 75 cm a žije v severním Atlantiku, Středozemním a Černém moři.

Broník jeseterovitý

Broník jeseterovitý je jedním z přibližně 50 druhů čeledi broníkovitých z řádu ropušnicotvárných. Podobá se jeseterům (odtud to jméno). Jako všichni broníci má velkou hlavu, prodloužený rypec a používá prsní ploutve jako vesla a ocas jako kormidlo při pohybu po mořském dně. Všichni broníci mají také dolů mířící ústa a na jejich okrajích charakteristické shluky jemně rozčleněných vousků.
Chuťové pupeny na vouscích používají při vyhledávání korýšů a jiným malých živočichů, na mořském dně. Pohybují se pomalu a lze je proto snadno lovit.
Dosahují délky až 31 cm a žijí na severu Tichého oceánu.

Zubovka černá

Zubovka černá náleží do malé skupiny hlubokomořských ryb, které dokážou ulovit a pozřít ryby větší než jsou samy, protože jejich tlama a žaludek se mohou velmi silně roztáhnout. Po strávení obsahu žaludku ryba nabývá opět normální tvar. Zubovka černá žije v hlubokém oceánu, ale při lovu potravy vplouvá i do mělčích vod. Má dvě hřbetní ploutve, dlouhou řitní ploutev s jedním trnem a vidličnatou ocasní ploutev.
Dosahuje délky až 25 cm a žije v tropických a subtropických vodách na celém světě.

Řasovník obecný

Řasovník obecný je jeden z největších a nejbizarněji formovaných druhů koníčků. Jeho tělo je pokryto jako u jiných koní
ků tuhými plátky, ale jsou na něm též laloky listovitého tvaru, které zlepšují maskování. Obvykle se vyskytuje těsně nad mořským dnem, kde se skrývá mezi chaluhami a rostlinstvem rostoucím na skalnatých útesech. Jeho pestré barvy, hnědé až oranžové zbarvení se žlutými skvrnami, však umožňuje ho poměrně snadno najít a někdy ho lze pozorovat ve volné vodě dál od útesů. Loví malé bezobratlé živočichy včetně garnátů mezi chaluhami a mořskými houbami u dna oceánů. Živí se též planktonními organismy ve volné vodě. Početnost tohoto druhu se snižuje v důsledku hromadného, druhově nespecifikovaného lovu ryb. Po vytření jsou oplozené jikry připevněny na vrásčitý spodní povrch ocasu samce a ten je nosí do vylíhnutí. Potěr pak odplave pryč.
Dosahuje délky až 46 cm a žije na jihu Austrálie.