Dýchání pod vodou Voda normálně obsahuje rozpuštěný kyslík, ze kterého ryby a další vodní živočichové extrahují všechen jejich potřebný kyslík pomocí jejich žáber. Lidé žábry postrádají, a proto mají speciální zařízení, které jim pomáhá dýchat pod vodou. Prvotní výzkumní pracovníci zabývající se potápěním rychle došli na to, že není jednoduché vytvořit zásobu vzduchu k tomu, aby pod vodou dýchali pohodlně. Při potápění roste tlak na hrudi a v plicích – přibližně 1 bar nebo 14,7 psi na každých 33 stopách nebo 10 metrech hloubky – okolní tlak je silný a je těžké nafouknout plíce vzduchem. Obtížným se stává dýchání hadičkou poslední tři stopy pod vodou. Dýchání pod vodou poskytuje plyn okolního ovzduší, mezi moderní požadavky se řadí ventilové regulátory, které zajistí každému potápěči přirozené vdechování a vydechování, prakticky bez námahy a bez ohledu na hloubku. Nos a oči potápěčů jsou chráněny potápěčskou maskou. Potápěč se nemůže nadechnout nosem, pokud nemá celoobličejovou potápěčskou masku na obličej. Avšak na dýchání z náustku by si každý člověk zvykl.
Rebreather Méně běžný, ale stále dostupnější jsou uzavřené a polozavřené rebreathery. Rebreathery znovu zpracovávají každý vydechovaný vzduch pro znovuvyužití tak, že odstraní nahromaděný uhlíkový dioxid a nahrazují ho kyslíkem. Rebreathery vydávají buď málo, nebo nevydávají plynové bubliny do vody, a během hodiny používají málo nového vzduchu, protože vydechovaný vzduch je obnovený; toto je výhodou pro výzkumy, fotografování a další užití. První moderní rebreather byl MK-19, první vyvinutý v S – Trop Ralfem Osterhoutem. MK-19 byl první elektronický systém. Rebreathery jsou drahé a potřebují odborné školení a údržbu, aby jejich užívání bylo bezpečné.
 Směsi plynu Pro potápění je směs plynu jiná než normální atmosférický vzduch (21% kyslíku, 78% dusíku, 1% další plyny), avšak může se používat v případě, kdy je potápěč řádně zaškolení v jeho užívání. Nejběžnější užívaná směs je Enriched Air Nitrox, což je vzduch se speciálním kyslíkem, často s 32% nebo 36% kyslíku, tudíž méně dusíku. Snížený dusík způsobuje kesonovou nemoc (choroba z dekomprese). Běžnou představou lidí je, že nitrox může redukovat omámení, ale výzkum ukázal, že i kyslík je omamný. Používají se i další směsi plynu, ale všechny potřebují speciální trénink. Další směsí je kyslík s heliem, nazývá se trimix. V případě odborných potápění, mohou některé části přístrojů obsahovat různou směs plynu využitých při různé hloubce potopení.
|
